30. 4. 2016

Takový malý moravský Balkán.

To jsem se takhle jednou domluvila se skvělým párem Ondrou a Luckou, že by potřebovali nafotit dudy v kroji. No a na takový věci já vždycky slyším, kor když to doplnili tím, že by chtěli napodobit trochu přírodní podmínky Balkánu (dudy jsou totiž tamní) a tak že bychom mohli zajet do mandloňového sadu v Hustopečích. 
 Naložili mě do auta, odvezli na místo, donutili mě se v tom vedru vyškrábat až nahoru k rozhledně a pak se ukázalo, že mandloně už jsou odkvetlý. Ale to vůbec nevadilo, kvetly totiž meruňky a ty já mám ještě mnohem raději. Pustili jsme se tedy do docela vtipného focení, Ondra s Luckou vesele vyhrávali (autenticita, chápete, žádný dělej že hraješ, chceme emoce), místní návštěvníci (a že jich bylo) měli povyražení. V podstatě stačilo vytáhnout klobouk a bylo by na pivo.

Bohužel počasí nám úplně nepřálo, bylo totální inferno, slunce vysoko na obloze. Ale tak zaimprovizovali jsme. 
Ženský ve folklórních hadrech žeru.

A chlapy? Ještě víc.

Někde jsem četla, že ženská co zvládne dudy z kozí kůže zvládne všechno. Takový je třeba se držet.

Což Ondra podle všeho ví :D
 Druhá část našeho focení se pak odehrála v lomu v Mikulově, kam jsme vyrazili z Hustopečí (a projeli tak téměř celou Pálavu). Už dlouho jsem se tam chtěla podívat a splnil má očekávání. Balkán jak se patří.
 Fotit tam bylo snad ještě vtipnější než v sadu, také tam byly rodiny s dětmi (nevýhoda prvního teplého víkendu v roce) a děti nás nechtěli nechat jen tak a bylo téměř nemožné je dostat z fotky. Myslím, že jsem tam oběvila minimálně jednoho budoucího aspirujícího modela. Ale Ondra s Luckou to opět zvládli s přehledem :).
Buben je taky dobrej.

Nejspíš můj favorit.

Autenticita, to je to co chceme.

A samozřejmě taky nějaký to pózování.

Nevím proč Lucka pořád končila Ondrovi u nohou :D

Poslední sníme z celého focení, improvizovaný koncert pro malé posluchače.

Žádné komentáře:

Okomentovat