20. 8. 2014

Kouř a dým a tak všelijak.

Jedno z focení, který jsem plánovala docela dlouho, a který bylo náročnější na realizaci. 90% času totiž fotím sama jen s modelkou a vyhovuje mi to (samozřejmě čím víc lidí u focení, tím víc sranda, ale nebaví mě dávat dohromady víc lidí, vždycky hrozně trvá, než se domluvíme a tak), jenomže v tomhle případě to tak úplně nešlo. Měla jsem v plánu fotit s dýmovničkama, a hned dvě věci mě držely na zemi. Za prvné tu byl fakt, že než bych dýmovnici zapálila a začala fotit, bylo by po ní. A za druhé mám prostě ze všech bouchacích věcí (a taky hluboké vody, výšek, vysoké trávy a z hlodavců) děsnej strach. A tak jsme s sebou vzaly skvělou (a děsně nebojácnou - tedy ve srovnání se mnou) asistentku.

Jeskyně, dýmovnička a taky nějaká ta modelka.
 Dýmovničky se ukázaly být docela průserový, vzhledem k tomu, že jsem sehnala pouze mini velikost hořely asi tak půl vteřiny, kouř z nich vydržel v otevřeným prostoru tak čtvrt vteřiny a pak zase bylo po srandě. Vymyslely jsme to tedy (po asi 8 neúspěšných pokusech, ještě že vždycky nakupuju ve velkým) jednoduše a zalezly jsme do blízké jeskyně a zkusily si zahrát na rádoby olejomalbu. Respektive to je to, co bych si přála, aby tyhle dvě fotky připomínaly.
Olejomalba? :D
 No a vzhledem k blbým podmínkám nám ty super dýmovničky (jestli je budete někdy používat, kupte ty velké, fakt) velmi brzy došly. A když už jsme na ten kopec (fotily jsme na Stránské skále) lezly, nechtělo se nám hned zase šlapat dolů, tak jsme si daly ještě několik portrétů jen tak. A vzhledem k tomu že Eliška je prostě nejvíc úžasná a roztomilá to stálo za to. Zrovna začínalo léto, obilí bylo v té nejvíc vysoké fázi a já učůrávala blahem z toho, že se mi v přírodě najednou objevujou i jiný barvy než zelená.
Tady jsem se snažila pracovat s kontrastními barvami.
 Dokonce se mi Elišku podařilo přemluvit k fotkám se rtěnkou, kterou prý normálně vůbec nenosí (ještě aby, je na to ještě pískle :)). Nevím proč, ale mám prostě pocit, že červené rty dokáží modelku téměř vždy oživit a dodat jí tak nějak barvu. A zrovna s Eliščiným tvarem rtů by to bylo skoro rouhání nevyužít.

No a tady už jsem vymýšlela úlety, co asi s fotkou nemaj nic společnýho :D

1 komentář:

  1. Moc ráda koukám na tvoje fotky a ty s těmi dýmovničkami se povedly. Ještě více mě pobavila ta představa, jak probíhalo samotné focení =)

    OdpovědětVymazat