Fantazie s Kačkou

Dnes tu mám jen v rychlosti pár vět o skvělým focení s Kačkou. Fotily jsme spolu podruhé a zas to bylo skvělý. První focení jsme stylizovaly spíš do romantiky (pestrý barvy, kytky, lodičky a tak vůbec), takže tentokrát jsem se rozhodla se vydat jinou cestou, přikázala jsem Kátě vzít si oblečení černější než její duše a vrazila jsem jí do ruky nějakej ten klacek a tak. A výsledky vidíte o pár řádků níž. 

 Při tomhle pekelným focení se našel čas i na pár něžnejch portrétů ve svetru mýho dědy (tímto mu děkuji za jeho 130 kilo, díky kterým se do něj Káťa zabalila nadvakrát) a fotky s nejmenšími obyvateli zvířecí říše, jaké jsem kdy měla tu čest fotit. Mluvím o těch muchách, co má Káťa hned na první fotce (té napravo) nad hlavou. 

 Fotily jsme podvečer, světlo bylo fakt nádherný, bohužel plac, kterej jsme si vyhlídly už byl obsazen bandou jinech fotografů, takže jsme musely trochu improvizovat. Naštěstí zavčasu odešli a trochu toho pěknýho světla nám tam nechali.

Všimněte si těch much nad hlavou. Je zkažená prostě.

Taková nevinná dívenka v dědově svetru.

Dědův svetr, seno, no prostě ideální podmínky na chrupku.

A opět čerodějná část.

Jak už takovéto klasické portréty moc nefotím, do tohodle jsem fakt zamilovaná.

A to světlo! To bylo.