31. 7. 2014

Adriana + Kuči

Aneb když vezmete jednu blondýnku, jednu druhou blondýnku (skoro) a hodíte je do několika různejch prostředí bez možnosti utéct. 
S Áďou už fotím po mocté, to se ví, takže jsem ji tentokrát tak trochu donutila s sebou vzít i Verču, na kterou sem měla zálusk tak asi od doby, co mám foťák a vyrazily jsme fotit. Byla to pro mě docela zajímavá zkušenost v tom, že holky jsou každá lautr jiná, což se dost projevuje i při focení. Adriana je mystryní světa v líbivých fotkách, přesně ví, jak chce na fotkách vypadat a jde si za tím (což je někdy super, ale někdy to dá sakra zabrat, přemluvit ji, že tahle fotka je přesně ta ona, kterou upravíme). Kuči na druhou stranu nejde až tak o to, jak na fotce bude vypadat ona, ale o celkové ladění a náladu snímku. Nebojí se experimentovat, točit se do poloh pro tělo fakt nepřirozených a dělat ksichty. Což se hodí.
Kuči, 2014

Aleš Brichta, 2014
 První dvě fotky vznikly jednoduše u cihlový zdi a jsou moje fakt oblíbený. Tenhleten trochu pochmurnější rockovo-punkovej look, kterej Kuči fakt jde mě bere (možná i proto, že sama nosím podobný věci). A konečně se mi podařilo někoho vyfotit s nahrbeným hřbetem (jééj :D).
Adriana, 2014

Miss gym, 2014
 Áďu jsme o zeď vedle nastajlovaly do trochu ulítlýho cvičícího oblečení a nechaly jsme ji se tělesně vyřádit (pod tím si nepředstavujte nic nechutnýho, muchachita je prostě tělesně zdatná, ráda skáče, protahuje se a tak). Takový fotky mám děsně ráda, je v nich prostě vidět přirozenost (asi proto jsem nakonec žádnou nepoužila :D).
High priestess, 2014
 Hned poté jsme vylezly na parkoviště nad Vaňkovkou a blbly jsme s Áďou, rudými rty, fakt sexy šaty a kbelíkem (což bude vysvětleno o několik řádků níž). Adrianka se nejdřív trochu vzpírala, není to něco, co by obvykle fotila, ale protože jsme kamarádky a já jsem s foťákem a nebezpečně vysokou střechou za jejími zády dost děsivá, nakonec na to kývla. 
Summer, 2014

Aleš Brichta na prázdninách, 2014
A posledních pár vyletněnejch fotek Verči pochází z vlakovýho nádraží za Zvonařkou, kde už to mám fakt ofocený, ale pokaždé když tam přijdu, je tam něco novýho, něco navíc. Tentokrát mě dostalo tohle květinový fotografický nebe přímo mezi odstavenejma mašinkama. Kuči s toho byla očividně taky docela v háji.
Na závěr ono slibované vysvětlení kbelíku. Aneb takhle to vypadá, když se mi nechce tahat se stoličkou. 

3 komentáře:

  1. Musím říct, že se mi tvé fotky moc líbí a trik s kbelíkem je parádní. Původně jsem si tu fotku spojila s nějakým mořem, doopravdy má takový jižní nádech. Obě holčiny jsou moc sympatické, takže věřím, že ti šla práce krásně od ruky ;-) bára.kára blog

    OdpovědětVymazat
  2. parádní fotky :) a ten kiblík :D na te fotce vypadáš jako mořská panna :)

    OdpovědětVymazat
  3. Krásné, nejvíc se mi líbí fotky na Zvonářce, skvělé pozadí =)

    OdpovědětVymazat