2. 1. 2014

10 tipů na povedené zkouškové

A je to zase tady. Pro valnou část populace je leden měsíc jako každý jiný, existuje však jistá skupinka lidí, na které pomalu ale jistě přichází nervózní tik. Ano, mluvím o vysokoškolských studentech a jejich oblíbeném období - zkouškovém.
Docela dlouho jsem přemýšlela, jestli tento článek skutečně psát, přece jen není určen pro každého, spousta z vás má již vystudováno/nikdy nestudovala/válčí teprve s nižšími stupni vzdělání. Pak mi ale došlo, že tyhle rady jsou užitečné nejen pro studenty, neboť učit se občas musíme všichni. Tak si tedy držte klobouky, jdeme na to.
1. Materiály
Výrazně doporučuji opatřit si všechny materiály včas, nenechávat jejich shánění, kopírování, podtrhávání či dokonce vytváření na poslední chvíli. Není horší začátek učícího maratonu než zmatené pobíhání po bytě a lamentování nad ztraceným zvýrazňovačem.


2. Úklid
Tato rada bude znít asi trochu zvláštně, ale vždy se mi vyplatilo věnovat týden před zkouškovým důkladnému úklidu celého bytu a vyřešení všech mimoškolních restů, které se mi za semestr nakupily. Protože lidská mysl, to je zajímavá věc. Z nějakého důvodu umývání nádobí/leštění parket/skládání poliček z Ikey nikdy nezní tak lákavě jako ve zkouškovém. Takže raději vše dodělat a vycídit předem, ať si pak hlava nenajde odůvodnění, proč tu nudnou češtinu opět odložit.
3. Prokrastinace
No jistě, v posledních letech velmi oblíbené a často skloňované slovo. Během roku na notebooku strávím nějakou hodinu denně, nicméně ve zkouškovém jsem schopná se u něj zazdít na celý den. Ale povězme si to na rovinu, dá nám něco to neustálé aktualizování katalogu na VotočVohoz? Jistě, vtipům na 9gagu se zasmějeme, ale pak u zkoušky nám bude spíš do breku. Moje rada je tedy jednoduchá. Pokud notebook/tablet/mobil nepotřebujete ke studiu, věnujte ho raději na předem domluvenou dobu rodičům/sourozencům/příteli.
4. Zásoby
Většina z nás má na učení nějaký zaručený systém, který většinou obsahuje i specifická jídla či nápoje, které konzumujeme, abychom dosáhly optimálních výsledků. Někdo nedá dopustit na kávu, někdo na maté či energický nápoj. Znám lidi co se nenaučí bez čokolády či hroznového cukru. A není nic otravnějšího než ráno (večer) nad skripty zjistit, že jsme si zapomněli koupit mléko do kafe. Proto vždy nakupuji podpůrné prostředky včas.


5. Čas učení
Nyní se dostáváme k více duchovním opatřením. Lidé se dělí na dva druhy. Na ty, kterým se lépe učí ráno a na ty, kteří toho zvládnou víc přes noc. Není tedy vůbec nic špatného na tom, učit se jen v dobu, která vyhovuje vám a nepodřizovat se nárokům okolí. Pokud mají rodiče problém s tím, že se u vás svítí do 5 do rána, jednoduše jim vysvětlete, jak se věci mají.

6. Dávkování informací
Tato položka může být značně ošemetná. Existují lidé, kteří se učit začínají den před zkouškou a jedou 24 hodin nonstop a lidé, kteří si na učení vyhradí třeba týden a informace do sebe dostávají s klidem a postupně. Já patřím spíše k druhému typu. Do mého systému patří především rozkouskování materiálů na tolik dílů, kolik mi zbývá dní do zkoušky (+jeden den navíc pro jistotu). Tento systém se mi pěkně ověřil, znamená totiž, že když svoji denní dávku učení vstřebám rychle, mám volný zbytek dne.
7. Komunikace
Toto pravidlo je trochu v rozporu s bodem 3., ale je dobré se alespoň jednou denně podívat na internet (osoba u které máte počítač schovaný vám ho jistě ráda půjčí) a vyzjistit si, jak jsou na tom ostatní, jestli se něco nezměnilo (např. termín zkoušky), projít případnou obrazovou přílohu a vyzjistit si termíny, které nám nejsou jasné. Toto by však mělo probíhat až po dokončení studia materiálů pro daný den.

8. Detektivní práce
Někdy se vyplatí zjistit jestli někdo neví nějaké info navíc. Je dobré obracet se na starší spolužáky, pokud tu možnost máme. Vědí již co bylo obsahem zkoušky a většinou rádi pomohou. Nicméně toto je třeba brát s rezervou a rozhodně na to stoprocentně nespoléhat. Přednášející totiž rádi testy mění a na spolužáky taky vždycky není spoleh.
9. Příjemné prostředí
Asi každému je jasné, že nemá smysl se učit v prostředí, ve kterém nám není dobře. Opět záleží na osobních preferencích. Někomu vyhovuje naprostý klid, učí se tedy v knihovně, v odlehlém koutu domova apod. Někdo naopak vyhledává společnost. V tom případě je nejlepší domluvit se se spolužáky a dát si nějakou studijní schůzku (ze které se pak vrátíte buď s nervy v kýblu a nebo se zvýšeným sebevědomím), popřípadě se učit v hlučné přítomnosti rodičů. Jak říkám, vše je na preferencích a je jen na vás, co vám vyhovuje.

10. Hlavně být v klidu
Nakonec jsem si nechala asi nejdůležitější pravidlo a to je zbytečně se nestresovat. Zkoušky byly, jsou a budou a pokud jim věnujete dostatečný čas, nemáte se čeho bát. Někdy je lepší neposlouchat zkazky o tom, jaký je ten a ten doktor bídák, co to nikomu nedá. Většinou se nakonec stejně ukáže, že jste se stresovali zbytečně.
Upozornění: Tento článek byl napsán v čase, který měla autorka věnovat učení se na důležitou zkoušku, proto je třeba jej brát s rezervou a neřídit se každým jeho bodem.
Tak co, taky už lítáte zmateně po bytě a doháníte na poslední chvíli co se dá? :)

5 komentářů:

  1. Teprve se mi blíží maturita, takže od tohoto pololetí budu lítat jako fretka všude možně a taky si hledat vysokou, takže se mi přečtení tohoto článku hodilo. Každopádně jsou to body, na které přicházím už teď, jen je opravdu těžké přemluvit sama sebe k takovým činům v dostatečném předstihu. :D

    OdpovědětVymazat
  2. Je pravda, že v době, kdy se mám učit na zkoušku nebo státnice, nebo dělat jinou práci do školy, mě najednou hrozně baví uklízet, zkoušet nové laky na nehty, psát příspěvky na blog a všechno možné, jen ne to učení :D
    A s tím stresem máš pravdu, jen já nejsem vůbec schopná se nestresovat... :( tak hodně štěstí u zkoušek!

    OdpovědětVymazat
  3. sice ještě nejsem na vysoké, každopádně myslím, že se tyhle rady hodí pro každý věk. naprosto báječnej článek!!

    OdpovědětVymazat
  4. Moc jsem se při čtení bavila! :D Na výšce ještě nejsem, ale neustavičné biflení moc dobře znám :)
    http://lenkaungrova.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  5. Ještě že už mám školu za sebou, ty zkoušky byly často nervy.

    OdpovědětVymazat